Dalším omylem je, že si člověk s panickou poruchou myslí, že trpí panickou poruchou a zároveň i fyzickou nemocí. Tato představa je o něco komplexnější a také se hůř rozebírá. Obvykle ji mají lidé, kteří již nějakou dobu trpí nějakou fyzickou poruchou, nebo ji měli v minulosti a promítá se to do jejich panických záchvatů. Mýty o panice jsou tématem psychoterapeutických sezení.
Určitě zemřu! Omyl.
„Já i moji kolegové mnoho let děláme společnost lidem, kteří právě prožívají panický záchvat. Pro každého z nich je to velice nepříjemná zkušenost. často je to tak i pro nás. Nikdy jsem však neviděl, že by si někdo odnesl závažné zdravotní následky a zcela jistě není panická porucha životu nebezpečná.“ Mýty o panice, jejich znalost pomáhá.
Někteří lidé se bojí, že jejich záchvaty jsou natolik silné, že jim určitě způsobí závažné fyzické nebo duševní následky. Dostanou například infarkt nebo mrtvici. Lidské tělo však jejich záchvaty zdolává bez problémů, často a dlouho. Chemické látky, které se uvolňují do krevního oběhu, včetně adrenalinu, vyrábí tělo zcela přirozeně a slouží k tomu, aby člověka chránili, nemají mu ublížit. Stejně tak pokud cítíte bolest nebo tlak v hlavě, cítíte, že vám silně pulzují tepny v hlavě, uvědomte si, že není možné, aby praskly a krvácely do mozku, ani aby způsobily nádor.
Přestože panický záchvat sám o sobě nemůže být příčinou umrtí, pokud postižený člověk zdravotní potíže jako problémy se srdcem nebo těžké astma, může mu panika přitížit. Stejně jako jakákoli jiná fyzická námaha. Prostě panická ataka vás zabít nemůže, i když to někdy tak cítíte a máte pocit, že to přijde každou chvíli. Při terapii panické poruchy se pracuje právě s tím, že panický záchvat prožijete, pozorujete své pocity a sledujete co se s vámi děje. Děláte to právě proto, abyste záchvat zažili, změřili dobu jeho trvání a došlo vám, že vám záchvat neublíží.
Zdroj: Roger Baker