Léčba panické poruchy a mýty o panice.

Omdlím! Když se při záchvatu posilují pocity nevolnosti, malátnosti a rozostřeného vidění, v postiženém člověku narůstá pocit, že upadne nebo omdlí, je si tím naprosto jistý. Obvykle se takoví lidé něčeho chytí, nebo se posadí, aby tomu zabránili. Jejich okolí si myslí totéž, prodavačky nebo přátelé jim přistrčí židli nebo jim pomohou na čerstvý vzduch. V některých příručkách o panice se píše, že se dá přečíst nepravdivá informace, že nejhorší, co se může stát, je, že omdlíte. Kvůli panickému záchvatu se ale neomdlívá! Léčba panické poruchy a mýty o panice jsou součástí témat probíraných v terapii.

Ale já omdlel…

Někdo možná řekne: „Ale pře pěti lety jsem přece omdlel!“. Je to ale pravda? Nebo k tomu měla jenom blízko? Byla opravdu v bezvědomí? Možná ano, ale mohlo za tím být něco jiného, například mdloby v těhotenství kvůli nízkému krevnímu tlaku, po sauně, nebo protože moc rychle vstala. Nebylo to kvůli panickému záchvatu samotnému. Tyto příčiny už nemusí být aktuální, ale pokud postižený člověk omdlel někdy v minulosti, může si myslet, že se to bude opakovat. Omdlít kvůli panice nicméně není možné. Léčba panické poruchy a mýty o panice jsou neoddělitelná témata. K pravidlu o omdlení existuje jediná výjimka. Týká se lidí, kteří mají extrémní obavy z čehokoli, co souvisí s medicínou, nemocnice, injekce, pohled na krev. Při panice se tělo dostane do extrémního režimu, kdy je napjaté, zrychlí se srdeční tep a dech, více se potí a tak dále, takže se zvýší krevní tlak. Pokud ale prudce poklesne, může člověk omdlít.

Zdroj: Roger Baker