Panická porucha patří mezi úzkostné poruchy, které dokáží postiženému velmi znepříjemnit život. S tímto onemocněním se 2x častěji potkávají ženy než muži, ale jistý si před ní nemůže být nikdo. Léčba není komplikovaná ani zdlouhavá, přesto se bohužel stává, že se až ve 40 % případů stává chronickou.
Panická porucha se nejčastěji objevuje mezi 15.–24. rokem života, druhým vrcholem je pak období mezi 45–55 lety. Objevuje se znenadání a nedá se nijak predikovat, a právě to je na ní nejnebezpečnější.
Při panickém záchvatu dochází k rozvoji intenzivního strachu, obav, že se něco strašného přihodí. Hlavní obava se vztahuje ke strachu ze smrti, ztrátě vědomí či tomu, že člověk přijde o rozum. Panickou ataku doprovází řada silných tělesných příznaků, jako je bušení srdce, bolest na hrudi, pocity dušení, návaly horka, závratě, pocity derealizace či depersonalizace.
Záchvaty obvykle trvají několik minut, ale mohou trvat i dvě hodiny. Po odeznění však může přetrvávat napětí a vyčerpání nebo třes. Velmi charakteristický je pro panickou poruchu strach z dalšího záchvatu – vlastně se jedná o strach ze strachu. Osoby s panickou poruchou mají tendenci se více pozorovat, všímat si signálů, na jejichž základě vyvozují nastupující panický záchvat.
Mysl je dlouhodobě psychicky přečerpávána
Osoby, které postihne panická ataka, často hledají konkrétní důvod či spouštěč panického záchvatu. Jenomže ten není tak důležitý, protože panická porucha je velmi komplexní problém. Záchvatu nemusí nutně předcházet nějaké konkrétní úzkostné myšlenky či emoční trauma. Mysl pacienta s panickou poruchou je z různých důvodů dlouhodobě psychicky přečerpávána. Důvodem může být trvalý nedostatek psychického odpočinku v důsledku nadměrného pracovního výkonu, přílišná sebekontrola či sebekritika, úzkostně-obavné vzorce myšlení, perfekcionismus a mnoho dalších.
Vyčerpanou mysl můžeme přirovnat ke džbánu, který je až po okraj naplněn vodou. Spouštěčem panické ataky bývá ona pověstná „poslední kapka“, kterou je většinou mírný tělesný nebo duševní stres. Typicky se to stává, když poklesne hladina cukru v krvi, dojde k fyzickému vyčerpání nedostatkem spánku, po alkoholovém excesu, v noci ve chvíli, kdy mozek přechází z fáze NON-REM spánku do fáze REM.
Tohoto stresu si vůbec nemusíte být vědomi, a proto pociťujete záchvat jako zcela překvapivý a nepředvídatelný. Takzvané noční paniky jsou specifickým druhem panických záchvatů, které bývají velmi náročné, protože navíc způsobují spánkové poruchy.
Léčba panické poruchy
Neléčená panická porucha má bohužel tendenci omezovat život postiženého čím dál tím více. Léčba panické poruchy však není dlouhá a má velice dobrou prognózu.
Při léčbě panické poruchy se dá postupovat dvěma způsoby. Velmi dobrých výsledků se dosahuje při léčbě pomocí psychoterapie, která má trvalejší efekt. Druhou možností je farmakoterapie, jejíž nástup je rychlejší. Proto se tyto přístupy často kombinují. Já vám mohu nabídnout kombinaci obou přístupů, nicméně se přikláním k účinkům psychoterapie.
Pokud však zhodnotíme, že pro vás bude mít farmakologická léčba pomocí antidepresiv přínos, zajistím pro vás konzultaci s psychiatrem.
Základem pro léčbu panických atak je psychoedukace. Osoba s panickou poruchou obvykle nerozumí objevujícím se symptomům, které interpretuje jako život ohrožující. Pokud se však naučí tyto stavy zvládat, povede to ke zmírnění obav z dalšího záchvatu úzkosti.