O čem to někteří lidé mluví? Proč jsou tak zoufalí? Co může být tak strašného, že závidí člověku o berlích? Odpovědí je panická ataka, jinak panická porucha. Každý z nás zná úzkost, před zkouškou, když máme mluvit před více lidmi, když se pracovního jednání, nebo před návštěvou zubaře. Pokud však úzkost prostoupí vaším životem opravdu silně a není k tomu žádný zjevný důvod, je to něco jiného. Běžný život, práce i vztahy jsou těmito nepříjemnými a neovladatelnými pocity stále více narušovány. Panická porucha je mrcha.
Jako život v pekle
Může se opravdu zdát, že člověk postižený takovou poruchou prožívá peklo, když se všemožně snaží svých pocitů zbavit. Lid s panickou poruchou často říkají, že ostatní nemohou pochopit, čím si procházejí. Nejvíce frustrující na tom je, že před tím vedli normální život. Jednoho dne ale přišla panika a všechno se změnilo. Tito lidé nyní žijí ve strachu a nezvladatelné úzkosti a netuší, jestli se někdy vrátí do normálu.
Příběhy lidí, kteří trpí záchvaty paniky jsou strašné a plné zoufalství. Každý člověk tento stav prožívá trochu jinak. Pro někoho je na tom nejhorší bušení srdce, někdo jiný má pocity na omdlení nebo jak z jiného světa, jiní mají pocit, že nemohou dýchat a udusí se. Všichni ale sdílí jednu věc, panická úzkost jim zničila život. Jeden záchvat v osudný den jim převrátil život naruby a odklonil jej do směru, kterým se sami nechtěli ubírat. Donutil je směřovat veškerou pozornost dovnitř, ne ven. Zkomplikoval jejich vztahy a je nadále zdrojem strachu.
Poznáváte své pocity ve výše uvedených řádcích? Pak jistě sami víte jak je život s panickou poruchou a úzkostí těžký. V následujících několika článcích budu o panické poruše psát. Na pomoc si beru knihu autora Rogera Bakera, Jak překonat panické ataky. Články jsou určeny těm, kteří se rozhodují, zda vstoupit do terapie a se svou panickou poruchou něco dělat.