Panický záchvat a pocity po záchvatu jsou sekundární reakce na panický záchvat. Některé pocity nejsou součástí reakce na strach, ale přicházejí jaiko sekundární důsledek. Po nepříjemném záchvatu může například přijít zoufalství. Pokud panika někomu ničí život, je normální, když má pocit, že je budoucnost beznadějná. Zde uvedu čtyři obvyklé sekundární reakce typické pro panický záchvat a pocity po záchvatu.
Rušivé myšlenky.
Rušivé myšlenky mohou být velmi stresující. Jsou to myšlenky, které se vnucují proti vaší vůli. Jsou pravým opakem toho, na co chce člověk právě myslet. Často se zaměřují proti tomu, co člověk nejvíce miluje nebo respektuje. Například matka, která miluje své děťátko, může myslet ne to, že jej uškrtí nebo ubodá. Což je pro ni pochopitelně strašná představa. Mohou se objevovat myšlenky, že člověk provede něco pošetilého, čím si zničí kariéru. Bývá to něco velmi impulzivního a lidé se pak bojí, že to jednou skutečně provedou.
To, co člověka obtěžuje, může mít podobu slov, vět, obecných pojmů, vtíravých pocitů nebo nepříjemných představ. Jen pro vyjasnění, jedná se jen o myšlenky, které se zásadně liší od činů. To, že nemůžeme ovládnout nějakou myšlenku, neznamená, že nedokážeme ovládnout svoje jednání. Nad činy máme naprostou kontrolu. Když na něco myslíme, neznamená že to uděláme. Tyto dvě věci jsou na sobě nezávislé a celé je to naprosto bezpečné.
Lidé, kteří se těchto myšlenek obávají, se je často snaží potlačit. Ta snaha ale vede k tomu, že se na danou myšlenku dlouho soustředí a tím zvyšují pravděpodobnost, že se vrátí. Není proto noc zvláštního, že takové myšlenky přicházejí v období stresu nebo paniky.