Obavy. Lidé v panice často pociťují děsivé obavy a pocit nevyhnutelného zlého osudu. Reakce na strach slouží jen k tomu, aby si člověk všimnul smrtelného nebezpečí a unikl mu, takže není překvapivé, že to provází i pocit hrozícího zániku a zničení. Hlavní obavou člověka s panickou poruchou je, co by se mohlo stát při záchvatu.Znát příznaky panického záchvatu a jejich původ pomáhá.
Ztráta koncentrace.
Soustředit se na takové věci jako je čtení nebo rozhovor je často velmi obtížné, protože vynakládáme tolik soustředění na fyzické pocity. Lidé mají v panice často pocit, že nedokážou ovládat svoje myšlenky a úsudek a že jejich mysl je celkově zrychlená. Na tom není nic překvapivého, protože reakce na strach zvyšuje naši ostražitost a celkově zrychluje naše tělo, takže má vliv i na naše myšlení. Potřebujeme se soustředit na to, kde je nebezpečí a jak před ním utéct. Věnovat tomu veškerou pozornost a neztrácet čas logickým uvažováním a promyšlenými úsudky. Opět je to tím, že naše mysl má v sobě nastavení na modus ohrožení. To znamená, pryč se všemi těmi složitými intelektuálními nesmysly.
Pocit nereálnosti nebo ztráty vlastního já provází záchvaty asi 15 až 20 procent lidí. Mívají pocit, že svět není skutečný, nebo je podivný a oni sami se změnili. Jeden muž řekl: „Měl jsem pocit, že nejsem skutečný. Jako kdybych nebyl součástí svého okolí a jenom svět sledoval z dálky. Můj vlastní hlas zněl divně a měl jsem pocit, že není můj.“ Jsou to velice děsivé pocity a mohou člověka silně znejistět. Někteří odborníci se domnívají, že pocit nereálnosti je způsob, jak se emocionálně vzdálit od situace ohrožení. To však nebylo potvrzeno. Tak takové a další jsou příznaky panického záchvatu.