„Nesmíš dělat chyby“ nebo „pokud chybu uděláš, měl bys mít pocit viny“. Jistě jste se s tím setkali. Dělat chyby je normální. Bylo by chybou myslet si že lze být neomylný. Dělat chyby je někdy docela výhodné. Vždyť pokud uděláme někdy nějakou chybu a snažíme se jí napravit můžeme najít ještě lepší řešení nebo variantu. Navíc se nám může objevit ještě více variací na dané téma. Dospělí s ADHD máte právo dělat chyby stejně jako lidé bez této poruchy nebo lépe řečeno s tímto trápením. mnohdy se zdá že chyb děláme víc než ti „normání“. Může to tak být a také nemusí. Možná že je na chyby, které uděláme reagujeme citlivěji než ti bez ADHD. Možná se to v nás tak vyrobilo tím jak nás rodiče vychovávali. Vemte si, že jim v pedagogicko- psychologické poradně kdysi řekli že máte ADHD. Chudáci rodiče najednou měli pocit že je s Vámi něco hodně v nepořádku a vše co jste udělali špatně příčítali vašemu ADHD. A prostě jen pak už byli citlivý na cokoliv jste udělali trochu jinak než si oni představovali. Nemějme jim to za zlé, každý dělá chyby:-). Dospělí s ADHD, máte právo dělat chyby a být si za ně zodpovědní.
Co s tím?
Dobré je zaměřit se na chyby, které děláte nejčastěji. Vybrat si jednu z nich, třeba tu nejmenší. Zamyslete se nad tou chybo a promyslete si v klidu, jak takové chybě předcházet. Vymyslete si strategii a provozujete ji. Jistě takovou chybu brzy přestanete dělat. A pokud se vám to nebude dařit hned od začátku nebuďte smutní. Nepřestávejte to zkoušet. Jistě vyhrajete.
Je to hloupost trápit se chybami. Je lepší chybu uznat, ještě lépe se z ní poučit a jít dál. Chybami se člověk učí a mohou mu přinést prostor pro zlepšení. Vracet se k chybám, vyčítat, je k ničemu. Navíc ten kdo vyčítá tak se Vás snaží manipulovat a dostat do situace, kdy byste se měli cítit špatně.