Panická porucha a psychoterapie, dobré spojení. Jak také můžeme panickou poruchu objevit u sebe nebo u svých blízkých. No samozřejmě z našeho nebo jejich chování. Typické je únikové chování, to je snaha uniknout ze situace, která paniku vyvolává, například to může být snaha rychle opustit plnou tramvaj nebo obchodní dům. Dále to může být také vyhýbavé chování, například se můžeme očima vyhýbat místům, kde už záchvat zažil, můžeme se fyzický vyhýbat místům, kde je těžko dostupná pomoc, nebo kde bychom se mohli díky záchvatu nějak znemožnit. Panická porucha a psychoterapie je dobré spojení. Totiž, je to většinou stejné, tedy že po několika takových epizodách navštívíte psychoterapeuta nebo psychiatra.
Panika, kde se bere?
Kde se to v nás vzalo, co vede mozek k takovým reakcím? Vrozené faktory, panická porucha se nedědí, jen náchylnost k úzkostné nebo panické reakci na zátěžovou situaci. Biochemické faktory, jde o poruchu přenosu serotoninu. Zážitky z dětství. Pokud jako dítě necítíte dostatek bezpečí, může se to projevit právě strachem z neobvyklých situací, který může snadno přerůst přes hlavu. Kdy se začíná panická ataka objevovat? Tedy v jakém věku? Většinou je to mezi 23 a 29 rokem a často se to děje ruku v ruce se ztrátou někoho blízkého. Může to být rozchod, umrtí. Je také pravdou, že panikou trpí spíš ženy než muži.
Osobnostní rysy ovlivňují panickou poruchu, její vznik také. Častěji ji trpí osoby, které jsou náchylné k neasertivnímu chování, nebo osoby, které si dělají nadměrné starosti se situacemi, které jiní vidí jako běžné. Stres může panickou poruchu spustit také. Vliv mají také alkohol a drogy i tělesné onemocnění. Panická porucha se dá zvládnout psychofarmaky a psychoterapií.