Léto je pro nás často ve znamení cestování. To se často pojí s dlouhými hodinami strávenými v autobuse, autě či na letišti. I když ho děti berou jako dobrodružství, bývá pro ně často velmi náročné. Děti, které k tomu navíc trpí ADHD mají situaci ještě těžší, činí jim daleko větší problémy zůstat v klidu sedět v těsném prostoru v obklopení cizími lidmi a vjemy. Máme pro vás tipy, jak se s cestováním vyrovnat a zvládnout ho bez úhony.
Kromě cesty samotné může být pro děti s ADHD těžká i změna prostředí. Děti se ocitnou v neznámém prostředí a jsou z toho zmatené, což může mít za následek pláč, vztekání či jiné projevy jejich rozrušení.
A v neposlední řadě je situace stresující i pro rodiče, kromě toho, že jsou také unavení, ještě musí být neustále ve střehu a vyrovnávat se s případnými stížnostmi spolucestujících nebo nepříjemnými pohledy. Pro okolí je totiž dítě s ADHD jen nevychovanec, který dělá problémy a vy jste tím viní, protože dítě neumíte zvládnout.
Dovolená s dětmi – příprava
Rozhodně nepodceňte přípravu. Sedněte si předem se svým dítětem a vysvětlete mu, co ho čeká. Kam se pojede, jak dlouho, s kým bude cestovat, jak bude vypadat dopravní prostředek a jaké situace v něm mohou nastat. Na internetu najděte různé fotky či videa z dopravních prostředků a ukažte mu je, pokud se s nimi dítě dosud nepotkalo, bude to pro něj užitečná zábava. Proberte s ním průběh celé cesty a povídejte si o všem, co ho zaujme.
Kreslete si spolu, jak to bude u moře, na horách nebo kdekoliv jinde, kam se vypravíte, vypadat. Pokud poletíte letadlem, nakreslete na nebi kroužící letadlo nebo naopak vezměte model letadla a zakroužíte s ním ve vzduchu.
Vysvětlete mu, jaká platí v dopravním prostředku pravidla. Dítě již ví, jak se má chovat doma či ve škole, to ovšem neznamená, že to bude umět i pod tlakem nového prostředí. Zopakujete si vše, i když předpokládáte, že by to dítě přece mělo vědět.
Zapojte dítě do plánování a přípravy věcí, které berete s sebou. Bude se cítit důležité a potřebné. Zvedne mu to sebevědomí. Nechte ho například zabalit si kufřík s hračkami, ale dohlédněte, aby toho nebralo příliš mnoho.
Starší děti, které jsou ochotné, zkuste naučit relaxační dýchání. Vysvětlete jim, k čemu je to dobré. Vysvětlete dítěti, že během cesty může nastat chvíle, kdy začne být kvůli něčemu nervózní a hluboké dýchání se zavřenýma očima mu pomůže situaci zvládnout. Vyzkoušet to můžete i s malým dítětem, o kterém si myslíte, že by tomu stejně nerozumělo.
Zkuste také natrénovat „první pomoc“ na okamžik těsně před nezadržitelným výbuchem vzteku. Velice účinnou metodou může být takzvaný semafor, kdy si dítě, které cítí nesnesitelný vztek, představí před očima velké červené světlo ze semaforu, které mu řekne jasné STOP. Pomoci může také propínání paží se zaťatými pěstmi, téměř do bolesti. Děti mohou tímto způsobem vybít napětí a agresi, kterou by za normálních okolností vypustily jinak. Je však na vás, abyste tuto situaci odhadli a cvik dítěti včas připomenuli, případně cvičili s ním.
Pokud je to možné, vezměte s sebou dítěti jeho polštářek, aby spalo „ve svém“. A rozhodně nezapomeňte přibalit oblíbenou hračku.
Cestování s dětmi – rady a tipy
Snažte se dítě po celou dobu něčím zabavovat. Přibalte hračky, knížky, tablet s pohádkou, mobil, zkrátka cokoliv, o čem víte, že na nějakou dobu udrží jeho pozornost. Nezapomeňte nabíječku na elektronické přístroje.
I během těchto oblíbených činností bude dítě rozptýleno děním okolo, proto dítěti stále připomínejte, aby se dané činnosti chvíli věnovalo, povídejte si s ním o právě sledované pohádce či hře na mobilu.
Pokud cestujete autem, je situace snazší v tom, že si naplánujete přestávky podle sebe. Zkuste si předem zjistit, kde je vhodné zastavit, kde se na trase nacházejí dětská hřiště či restaurace přátelské k dětem.
Pokud cestujete autobusem či letadlem, připravte si předem hry, které se dají hrát na letišti či u autobusu během krátké zastávky. Ideální jsou hry, při kterých se dítě fyzicky vybije.
Vysvětlete lidem v okolí, že vaše dítě má ADHD. Budete víc v klidu vy sami, když nebudete ve stresu, co si asi okolí pomyslí.
Přijměte pomoc, pokud vám ji někdo nabídne. Někdy vaše dítě osloví personál dopravního prostředku, jindy spolucestující. Využijte toho a dopřejte dítěti změnu a sobě krátký odpočinek k nadechnutí.
Pokud dojde i přes vaši veškerou snahu k nějakému výbuchu, snažte se vidět danou situaci očima dítěte a zjistit, co ho rozčílilo. Neptejte se „Proč brečíš?“ nebo „Co se zase děje?“. Tyto otázky samy o sobě v dítěti budí pocit, že mu nerozumíte. Lepší je zkusit odhadnout, co mu vadí, místo trestání či křiku ho pohladit a s pochopením říci: „Vadí ti, že nemůžeš běhat, viď?“
Ukažte mu, že se cítíte podobně jako on, přiznejte mu, že i vám ta dlouhá cesta vadí, že i vy byste nejraději utíkali a křičeli na celé kolo, že se to už nedá vydržet. Souhlaste se svým dítětem, ale zároveň mu vysvětlete, že křičet ani on, ani vy nemůžete, prostě protože to v autobuse či letadle nejde. A že třeba až dorazíte na místo, poběžíte spolu a budete křičet, jak nejvíc to půjde. Dítě uvidí, že na to vše není samo. Když dítě vycítí, že jste v klidu i přes to, že se vám v letadle či autobuse nelíbí, bude klidnější také.
Pobyt na dovolené s dětmi
Hodiny po příjezdu nebo celý první den bývají nejnáročnější. Dítě je změnami natolik rozhozené, že „zlobí“. Podobné to bývá u posledního dne, kdy už se balí na cestu domů.
I když je to na dovolené těžší, zkuste udržet co nejvíc pravidelnosti, na kterou je dítě zvyklé. Ať už jde o čas nebo způsob usínání, oblíbenou činnost před spaním či dobu braní léků.
Za všechno dítě chvalte. I za to, co si myslíte, že je přece samozřejmé. Za to, že je dítě hodné a jak vše zvládá. Za to, že se vám snažilo s něčím pomoci, či že se mu podařilo hezky usnout i přesto, že není ve své vlastní posteli.
Pokud se chystáte s dítětem s ADHD cestovat poprvé, proberte to s odborníkem, který vám jistě poradí i nějaké další fígle, které vám pomohou všechno zvládnout a dovolenou si užít.